Sauna a zdraví: co se v těle děje v horku a co z finských dat plyne

Ve Finsku připadá jedna sauna na dva obyvatele a slovo sauna je jediné finské slovo, které přešlo do většiny světových jazyků. Přesto se o tom, co dvacet minut v horku s tělem udělá, ví míň, než by se u tak rozšířeného zvyku čekalo. Většina dat pochází z pozorování Finů, kteří saunují celý život, a menší část z krátkých pokusů na několika desítkách lidí. Z obojího se dá něco vyčíst, jen je potřeba rozlišovat, co je změřené a co je odvozené.

Co se stane během patnácti minut

Finská sauna má typicky osmdesát až sto stupňů a vlhkost mezi deseti a dvaceti procenty. Kůže se během několika minut ohřeje na čtyřicet stupňů a tělo začne bránit vnitřní teplotu jediným způsobem, který má: rozšíří cévy v kůži, přesune do ní krev a spustí pocení. Tep stoupne na sto až sto padesát úderů za minutu, podobně jako při svižné chůzi nebo lehkém běhu, a srdce za minutu přečerpá zhruba dvakrát tolik krve než v klidu. Vnitřní teplota se zvedne o půl stupně až stupeň, při delším pobytu i víc.

Za jedno patnáctiminutové kolo odejde půl litru tekutin, u lidí zvyklých na saunu i víc. Krevní tlak se chová dvoufázově: během pobytu horní hodnota mírně stoupá, po vychladnutí klesá pod výchozí úroveň a nižší zůstává řádově hodiny. Právě proto se po sauně nemá prudce vstávat a proto po ní bývá tak snadné usnout.

Tohle všechno je zátěž pro oběh, srovnatelná s lehkým vytrvalostním cvičením. Rozdíl je v tom, že svaly nepracují. Sauna tedy trénuje cévy a termoregulaci, ne sílu ani vytrvalost, a nahradit pohyb neumí.

Finská data a jejich hranice

Nejcitovanější studie o sauně vyšla v roce 2015 a vedl ji Jari Laukkanen z univerzity ve východním Finsku. Sledovala 2 315 mužů ve věku 42 až 60 let z oblasti Kuopio, kteří na začátku uvedli, jak často saunují, a pak byli sledováni v průměru dvacet let. Muži, kteří chodili do sauny čtyřikrát až sedmkrát týdně, umírali během sledování méně často než ti, kdo chodili jednou týdně, a rozdíl byl patrný hlavně u úmrtí na srdce a cévy. Zohlednění věku, kouření, tlaku, cholesterolu a pohybu ten rozdíl zmenšilo, ale nesmazalo.

Tahle čísla se často vykládají jako důkaz, že sauna něčemu zabraňuje. Tak daleko data nesahají. Jde o pozorování: nikdo muže do sauny neposílal, sami se rozhodli, kolikrát týdně půjdou. Kdo saunuje sedmkrát týdně, má zpravidla víc času, víc peněz, vlastní saunu a lepší zdraví, aby to vůbec zvládl. Nemocní lidé do sauny chodí méně, což samo o sobě vytvoří přesně takovou souvislost. Autoři na to upozorňují a přidávají, že šlo o muže z jedné oblasti Finska, takže přenos na české ženy po čtyřicítce, které saunují jednou za čtrnáct dní, je odhad.

Menších pokusů, které by sauny přidělovaly náhodně, je málo a jsou krátké. Přehled čtyřiceti studií z roku 2018 shrnul, že nejlépe doložené jsou krátkodobé změny: pokles tlaku v hodinách po sauně, zlepšení poddajnosti cév měřené hned po pobytu a subjektivní úleva. Většina těch studií měla do padesáti účastníků a trvala týdny, ne roky.

Spánek, regenerace a mechanismy

V dotazníkovém průzkumu mezi 482 lidmi, kteří saunují, uvedlo přes osmdesát procent, že po sauně lépe spí. Je to sebehodnocení, ne měření, ale sedí to s tím, co je o spánku známo: usínání usnadňuje pokles vnitřní teploty a po sauně tělo chladne o to výrazněji, o co víc se předtím ohřálo. Sauna dvě až tři hodiny před spaním tedy dává smysl, těsně před ulehnutím spíš ne, protože tep ještě není v klidu.

U sportovní regenerace jsou data slabší, než jak se sauna prodává. Nejcitovanější pokus z roku 2007 měl šest běžců, kteří tři týdny po každém tréninku seděli půl hodiny v sauně. Objem krevní plazmy jim vzrostl o sedm procent a čas do vyčerpání při běhu se prodloužil zhruba o třetinu. Šest lidí a žádná kontrolní skupina je ale na závěr o výkonu málo; spíš to ukazuje, že tělo se opakovanému horku přizpůsobuje podobně jako tréninku v teple.

Často se zmiňují proteiny tepelného šoku, které buňky v horku vyrábějí na ochranu ostatních bílkovin, a to, že jejich hladina po sauně stoupá. Je to změřené, ale co z toho plyne pro zdravého člověka za deset let, je zatím hypotéza, ne výsledek.

Finská sauna, nebo infrasauna

Infrasauna ohřívá tělo zářením při čtyřiceti pěti až šedesáti stupních, vzduch zůstává relativně chladný a pobyt bývá delší, dvacet až třicet minut. Tep stoupá méně než ve finské sauně a zátěž pro oběh je mírnější, což je pro někoho výhoda a pro jiného méně podnětu. Většina dat výše pochází z finské sauny; infrasauna je zkoumaná méně a studie jsou menší. Pro domácí použití je ale praktičtější, protože nepotřebuje kamna ani odvětrání a dá se postavit do bytu. Nabídku infrasaun od nafukovacích po kabiny provozuju sám v rámci SvětRegenerace, takže to berte jako vlastní projekt, ne nezaujaté doporučení.

Jak saunovat

Deset až patnáct minut, dvě až tři kola, mezi nimi vychladnout a napít se. Za celou návštěvu doplnit půl litru až litr vody. Nepít alkohol před ani během pobytu; ve finských statistikách úrazů v sauně je alkohol přítomný u většiny případů. Nesoutěžit, kdo vydrží déle. Vstávat pomalu, protože tlak po sauně klesá.

Kdo má neléčený vysoký tlak, ischemickou chorobu srdeční, poruchy rytmu, je těhotná nebo právě prodělává infekt, má saunu nejdřív probrat s lékařem. Sauna je pro zdravého člověka bezpečná a příjemná zátěž, ale zátěž to je.

Co si z toho odnést

• Během kola v sauně stoupne tep na sto až sto padesát a srdce přečerpá dvojnásobek krve, což je zátěž srovnatelná s lehkým během, ale bez práce svalů.
• Ve finské studii 2 315 mužů umírali častí návštěvníci sauny během dvaceti let méně, jde ale o pozorování, ve kterém zdravější lidé zároveň častěji saunují.
• Nejlépe doložené jsou krátkodobé změny: pokles tlaku v hodinách po sauně a pružnější cévy hned po pobytu.
• Sauna dvě až tři hodiny před spaním usnadňuje usínání díky následnému poklesu teploty; těsně před ulehnutím spíš ruší.
• Data o regeneraci sportovců jsou z pokusů na jednotkách lidí, závěry o výkonu z nich dělat nejde.
• Infrasauna zatěžuje oběh mírněji a je méně prozkoumaná, do bytu se ale postaví snáz.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.