Otužování a imunita: co se z dat dá a co nedá tvrdit

O studené vodě se v diskuzích tvrdí dvě věci, které spolu nesedí. Jedna zní, že od té doby, co dotyčný otužuje, nebyl ani jednou nemocný. Druhá, že žádný pořádný výzkum k tomu neexistuje. To první je osobní zkušenost jednoho člověka za jednu zimu, to druhé už dávno neplatí. Data existují — jen říkají něco opatrnějšího a taky něco jiného, než se obvykle cituje.

Co se vlastně měří, když se mluví o imunitě

Imunitní systém není jedna veličina, kterou by šlo posunout nahoru jako hlasitost. Ve studiích se proto měří tři dost různé skupiny věcí a vyplatí se je nemíchat dohromady.

První jsou laboratorní ukazatele: počty bílých krvinek, podíly jednotlivých typů buněk, koncentrace cytokinů, hladina protilátek ve slinách. Druhá je počet a délka epizod nachlazení, obvykle z deníků účastníků. Třetí jsou dny, kdy člověk kvůli nemoci nešel do práce.

Mezi těmi třemi nevede přímá cesta. Vyšší počet nějakých buněk v krvi sám o sobě neznamená, že dotyčný bude méně marodit, a naopak se dá být subjektivně v pořádku s hodnotami, které se nepohnuly. Většina sporů o otužování vzniká tím, že se výsledek z první skupiny prodá jako výsledek ze třetí.

Největší pokus: 3018 lidí a studená sprcha

Nizozemská randomizovaná studie z roku 2016 (Buijze a kolektiv, PLOS ONE) je dosud největší práce k tématu. Přihlásilo se 3018 dobrovolníků mezi 18 a 65 lety, kteří se běžně studeně nesprchovali. Náhodně je rozdělili do čtyř skupin: tři měly po dobu 30 dnů zakončit každou teplou sprchu studenou vodou na 30, 60 nebo 90 sekund, čtvrtá se sprchovala jako dosud. Pak se devadesát dní sledovalo, kolik dnů kdo kvůli nemoci chyběl v práci.

Skupiny se studenou vodou dohromady vykázaly o 29 procent méně dnů pracovní neschopnosti než kontrolní skupina. Zajímavější je ale druhá polovina výsledku: počet epizod nemoci se mezi skupinami nelišil. Lidé onemocněli zhruba stejně často, jen s tím zůstali doma kratší dobu nebo vůbec. Délka studené vody přitom nehrála roli — třicet sekund dopadlo stejně jako devadesát.

Autoři sami vypisují, kde má jejich pokus hranice. Zaslepit sprchu nejde, takže každý účastník věděl, do které skupiny patří. Absenci si hlásili sami. A do studie se přihlásili lidé, které ten nápad zajímal. Rozdíl v nemocenské tedy může zčásti popisovat ochotu jít do práce s rýmou, ne stav organismu. To není detail na okraj, to je nejpravděpodobnější vysvětlení vedle toho biologického.

Co našly menší studie přímo na otužilcích

Pokusy s ponořením do studené vody jsou o dva řády menší. Česká práce z devadesátých let (Janský a kolektiv, Univerzita Karlova) nechala deset mladých mužů třikrát týdně po šest týdnů hodinu ve vodě o 14 °C a naměřila mírný nárůst počtu leukocytů, monocytů a některých cytokinů. Podobné posuny popisují i německé a polské práce na zimních plavcích.

Co ale žádná z nich nesledovala, je, jestli ti lidé potom méně marodili. Na takovou otázku je vzorek deseti až třiceti osob jednoduše malý. Přehledové práce z posledních let docházejí shodně k tomu, že v krevních ukazatelích je po chladu vidět signál, ale protokoly jsou navzájem nesrovnatelné — teplota od 4 do 20 °C, doba od půl minuty po hodinu — a klinický výsledek většinou chybí úplně. Z takové sady se nedá spočítat, co se stane s běžným člověkem během chřipkové sezóny.

Proč otužilci vycházejí v průzkumech lépe

Dotazníky mezi zimními plavci pravidelně ukazují, že na tom hlásí být zdravotně líp než srovnatelně staří lidé. Je to pozorovací zjištění a plyne z něj méně, než by se zdálo. Kdo v lednu leze do řeky, bývá pohyblivější, častěji nekouří, má kolem sebe partu a jde ven i za ošklivého počasí. Každá z těch věcí sama o sobě se zdravím souvisí. Oddělit v takových datech vliv vody od vlivu zbytku života prakticky nejde a zatím to nikdo nezvládl.

K tomu patří ještě jeden efekt, který se měří hůř. Kdo vydrží tři minuty v deseti stupních, těžko o sobě bude uvažovat jako o křehkém člověku. Změna sebeobrazu je reálná — v nizozemské studii uvedlo 54 procent účastníků, že po studené sprše cítí víc energie — ale je to jiná veličina než imunitní ukazatel a nemá smysl je zaměňovat.

Co se tedy dá říct a co ne

Dá se říct, že pravidelná studená sprcha je levná, pro většinu zdravých lidí bezpečná a že v jednom velkém randomizovaném pokusu doprovázel třicetidenní zvyk nižší počet dnů nemocenské během následujících tří měsíců. Dá se říct, že po ponoření do chladu se v krvi krátkodobě mění některé imunitní ukazatele.

Nedá se říct, o kolik méně bude kdo marodit, protože počet epizod nemoci se v tom pokusu nezměnil. Nedá se říct, že otužování něco „posiluje" — tomu slovu neodpovídá žádná měřená veličina ve zmíněných studiích. A nedá se slíbit zima bez rýmy, protože přesně tenhle výsledek se nepotvrdil.

Když se do toho pustíte

Pro účel, o kterém je řeč, stačí sprcha. Ve studii se půl minuty nelišila od půldruhé a teplotu vody z kohoutku nikdo neřídil. Rozhoduje pravidelnost, ne extrém, a začít v září je mnohem snazší než v lednu, protože voda chladne postupně spolu s člověkem.

Ledová vana s chlazením řeší jiný problém — stejnou teplotu každý den a delší časy, což má význam spíš u regenerace po tréninku než tady. Co se u nás prodává, mám sepsané na svém e-shopu v ledových vanách a chladicích agregátech; přiznávám, že jde o můj projekt, a pro tenhle konkrétní účel ho nepotřebujete.

Opatrnost patří jinam než k délce: kdo má onemocnění srdce, vysoký krevní tlak nebo bere léky na tlak, měl by ponoření probrat s lékařem. Do otevřené vody se nechodí samo a nikdy ne po alkoholu. První vteřiny v chladu vyrazí dech a zrychlí tep — tomu se dá zvyknout, ale ne to přeskočit.

Co si z toho odnést

• Imunita není jedno číslo. Laboratorní ukazatele, počet nachlazení a dny nemocenské jsou tři různé věci a v otužování se běžně zaměňují.
• V nizozemském pokusu s 3018 lidmi vykázala skupina se studenou sprchou o 29 procent méně dnů pracovní neschopnosti.
• Počet epizod nemoci se ale nezměnil — účastníci stonali stejně často, jen s tím chyběli kratší dobu.
• Třicet sekund studené vody dopadlo stejně jako devadesát, takže delší není lepší.
• Studie na ponoření měří krevní ukazatele na deseti až třiceti lidech a klinický výsledek většinou nesledují.
• Průzkumy mezi zimními plavci jsou pozorovací: ti lidé se liší i pohybem, kouřením a sociálním zázemím.
• Na začátek stačí studená voda na konci sprchy, pravidelně; s onemocněním srdce nebo vysokým tlakem nejdřív k lékaři.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.