Probiotika: kdy mají smysl a kdy jsou to drahé kapsle

Probiotika jsou dnes v lékárně na metry regálu a v obchodě k nim přibývají jogurty, nápoje a müsli s přidanými bakteriemi. Na obalech se objevuje „podpora střevní mikroflóry" a „rovnováha", což jsou formulace, ze kterých se nedá poznat vůbec nic. Zásadní otázka u probiotik totiž není, jestli fungují, ale co přesně je v kapsli, u jaké situace se to zkoušelo a co se naměřilo. Odpověď se mezi jednotlivými přípravky rozchází víc než u kterékoli jiné kategorie doplňků.

Rod, druh, kmen

Bakterie se popisují ve třech úrovních: rod (například Lactobacillus), druh (rhamnosus) a kmen, tedy konkrétní izolát s vlastním označením (GG, respektive ATCC 53103). Ta poslední úroveň je ta, na které se výzkum dělá — a nedá se z ní nic přenášet na sousední kmeny. Dvě bakterie stejného druhu se mohou lišit v desítkách procent genů, a tím i v tom, co v zažívacím traktu dělají a jestli ho vůbec přežijí.

Praktický důsledek je nepříjemný pro nakupujícího: když se pokus dělal s kmenem Lactobacillus rhamnosus GG, nevypovídá nic o přípravku, který na obalu uvádí jen „laktobacily". A tuhle informaci hodně výrobců neuvádí — na obalu stojí rod a druh, označení kmene chybí. Bez něj se nedá dohledat, zda k přípravku existuje jakýkoli pokus na lidech.

Ve střevě jsou na návštěvě, ne na trvalém pobytu

Představa, že se spolknuté bakterie ve střevě usadí a obsadí ho, je nejrozšířenější nedorozumění. Studie, které sledují stolici po vysazení přípravku, opakovaně nacházejí podaný kmen jen po dobu užívání a pak asi jeden až tři týdny — potom z vzorků mizí. Střevní společenstvo dospělého člověka je poměrně stabilní věc a dávka z kapsle jím projde.

Zajímavý pohled dal izraelský pokus na dvaceti pěti lidech, kterým se během podávání jedenáctikmenového přípravku dělala endoskopie horní i dolní části trávicího traktu — tedy vzorky ze sliznice, ne jen ze stolice. Ukázalo se, že lidé se dělí na dvě skupiny: u jedné se bakterie na sliznici načas uchytily, u druhé ne, a rozdíl se dal předpovědět z jejich vlastní původní mikroflóry. Je to malý pokus a nikdo ho nezopakoval ve velkém, ale vysvětluje, proč u téhož přípravku jeden člověk hlásí změnu a druhý nic.

Ze stejného pracoviště přišel i výsledek, který jde proti intuici. U lidí po antibiotikách se srovnávalo spontánní zotavení mikroflóry s podáváním probiotika — a ve skupině s probiotikem se původní společenstvo vracelo pomaleji. Šlo o jednu studii na dvaceti jednoho člověku a v praxi z ní zatím nic neplyne, ale je dobrou připomínkou, že „doplnit dobré bakterie" není samozřejmě neutrální zásah.

Kde je podkladů nejvíc

Nejpevnější data má průjem, který se objeví při užívání antibiotik. Souhrnná zpracování desítek randomizovaných pokusů na dohromady asi šesti tisících dětí pracují hlavně s kvasinkou Saccharomyces boulardii a s L. rhamnosus GG; u dávek nad pět miliard živých buněk denně se výskyt průjmu ve skupinách s probiotikem pohyboval kolem osmi procent proti devatenácti u placeba. To je velký souhrn s konzistentním směrem. Tohle je ovšem zdravotní působení a jako takové patří do rukou lékaře, ne na obal doplňku — u antibiotik se navíc hodí vědět, že o jejich doplnění má rozhodovat ten, kdo je předepsal.

Druhý příklad je poučný jinak. U akutního infekčního průjmu u dětí starší souhrny naznačovaly zkrácení potíží asi o den, takže se probiotika dostala do doporučení. Pak vyšly dva velké pokusy, každý na devíti stech dětech s pečlivým sledováním, a rozdíl proti placebu nenašly. Souhrn menších studií tedy ukázal něco, co velký pokus nepotvrdil — a tak to v medicíně dopadá poměrně často.

U kolikových kojenců existuje rozbor dat jednotlivých účastníků ze čtyř pokusů, dohromady asi 345 dětí, s kmenem L. reuteri DSM 17938: doba pláče se ve skupině s probiotikem zkrátila, ale hlavně u dětí kojených. U dráždivého tračníku jsou výsledky nesourodé, závisí na kmeni a odborná doporučení k nim přistupují opatrně — zkusit na čtyři týdny a při žádné změně přestat.

Kde jsou podklady slabé

Nejprodávanější důvody k užívání mají podkladů nejméně. „Pro imunitu" se opírá o pokusy, které měřily ukazatele v krvi nebo počet dnů s nachlazením u malých skupin, s nesouhlasnými výsledky. Takzvaná psychobiotika, tedy vliv na náladu a stres, stojí na několika desítkách účastníků a hodně na hlodavcích. U hubnutí nejsou výsledky přesvědčivé vůbec. A pro úplnost: Evropský úřad pro bezpečnost potravin dosud žádné zdravotní tvrzení pro probiotika neschválil a samotné slovo probiotikum se na obalech smí používat jen v některých zemích EU.

Co číst na obalu

Užitečné jsou tři údaje. Označení kmene, protože bez něj nejde nic dohledat. Počet živých buněk ke konci doby použitelnosti, ne k datu výroby — bakterie v kapsli postupně odumírají a rozdíl bývá řádový. A podmínky uchovávání: část kmenů vyžaduje chladničku, část je ve lyofilizované podobě stabilní při pokojové teplotě.

Fermentované potraviny jsou jiná kategorie. Kefír, jogurt s živou kulturou nebo kysané zelí obsahují živé bakterie, ale jiné a v neurčitém počtu, takže se výsledky studií na nich nedají opřít. Zato jsou levné a jako jídlo mají smysl samy za sebe. A když už jde o střeva, nejlépe podložená položka není kapsle, ale vláknina — ta krmí bakterie, které v tlustém střevě člověk vlastní.

Co si z toho odnést

• Podklady se týkají konkrétních kmenů, ne probiotik obecně; přípravek bez označení kmene na obalu se nedá k žádné studii přiřadit.
• Spolknuté bakterie se ve střevě obvykle neusadí — ze vzorků mizí asi jeden až tři týdny po vysazení.
• V pokusu s endoskopií na 25 lidech se sliznice části z nich bakteriemi obsadit nedala, což vysvětluje rozdílné zkušenosti.
• Nejsilnější data má průjem při antibiotikách: v souhrnu studií na šesti tisících dětí asi osm procent proti devatenácti u placeba. O doplnění k antibiotikům ale rozhoduje lékař.
• U akutního průjmu dětí dva velké pokusy na devíti stech účastnících rozdíl proti placebu nenašly, ačkoli starší menší studie ho naznačovaly.
• Pro imunitu, náladu a hubnutí jsou pokusy malé a nesourodé; schválené zdravotní tvrzení pro probiotika v EU žádné není.
• Na obalu hledejte kmen, počet živých buněk ke konci použitelnosti a podmínky uchovávání.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.