Zdravotní videa na YouTube: jak poznat, čemu se dá věřit

Kdo se chce dozvědět něco o spánku, silovém tréninku nebo krevních testech, dnes většinou nezačíná knihou, ale videem. Dvouhodinový rozhovor s výzkumníkem se dá pustit při vaření a působí důvěryhodněji než článek, protože člověk slyší konkrétního odborníka mluvit vlastními slovy. Formát ale o kvalitě obsahu neříká nic. Když se zdravotní videa začala systematicky hodnotit, vyšlo najevo, že to nejsledovanější bývá spíš slabší než silnější.

Co ukázaly rozbory obsahu

První velký přehled publikoval v roce 2015 tým Kapila Madathila. Shrnul osmnáct studií, které hodnotily videa o konkrétních zdravotních tématech, a došel k závěru, že YouTube obsahuje zavádějící informace, které odporují odborným doporučením, a že velkou část obsahu tvoří osobní příběhy. Ty nemusí být nepravdivé, jen z jedné zkušenosti nejde vyvodit, co platí pro ostatní.

Konkrétnější obrázek dává studie Stacy Loebové z roku 2019. Její tým prošel 150 nejsledovanějších videí o rakovině prostaty a posuzoval je podle ověřených nástrojů pro hodnocení zdravotních informací. U 77 procent videí našli zavádějící nebo zaujatý obsah buď ve videu samotném, nebo v komentářích pod ním. Podstatnější je druhý výsledek: čím nižší byla odborná kvalita videa, tím víc mělo zhlédnutí a reakcí. Algoritmus odměňuje to, co lidi udrží u obrazovky, a jistota se sleduje lépe než opatrnost.

Podobně dopadl rozbor z jara 2020, který vedla Heidi Oi-Yee Liová. Z 69 nejsledovanějších anglických videí o covidu obsahovalo nepřesné informace 19, tedy přes čtvrtinu, a dohromady měla 62 milionů zhlédnutí. Videa od zdravotnických institucí byla přesná, mezi nejsledovanějšími jich ale bylo málo.

Tyhle rozbory mají své meze. Hodnotí se vzorek v jednom okamžiku a v jednom jazyce, nabídka videí se mění každý týden a hodnotitelé se mezi sebou neshodnou vždy. Směr výsledků je ale napříč tématy stejný už přes deset let.

Podle čeho video posoudit

Pro psané zdravotní informace vznikl v roce 1999 na Oxfordu dotazník DISCERN se šestnácti otázkami a výzkumníci ho dnes běžně používají i na videa. Většina jeho otázek se dá položit i bez odborného vzdělání:

Je jasné, z čeho autor vychází. Dobré video řekne, jaká studie se cituje, na kom probíhala a jak dlouho. „Výzkum ukazuje" bez dalšího údaje je varování, ne zdroj.

Zazní i to, co se neví. Opatrný odborník říká, kde jsou data slabá, kde jde o pokusy na zvířatech a kde o pozorování, ze kterého nejde vyvodit příčinu. Kdo má na všechno jednoznačnou odpověď, ten zjednodušuje.

Je vidět, kdo na tom vydělává. Slevový kód na doplněk, vlastní značka nebo placený kurz nejsou samy o sobě důvod video zavřít. Jsou důvod ptát se, jestli by doporučení znělo stejně i bez nich.

Odpovídá odbornost tématu. Kardiolog mluvící o srdci je něco jiného než kardiolog mluvící o výživě nebo hormonech. Titul před jménem se přenáší do oborů, kde už neplatí.

Je uvedené datum. U témat, kde se doporučení mění, je pět let staré video jiný zdroj než loňské.

Jedno pravidlo navíc, které v dotazníku není: čím konkrétnější rada, tím víc se vyplatí ji ověřit jinde. U dávkování, kombinací s léky a čehokoli, co se týká už existující diagnózy, patří poslední slovo lékaři, ne videu.

Jazyk jako překážka

Většina dlouhých odborných rozhovorů a univerzitních přednášek o spánku, výživě a pohybu vzniká v angličtině. Kdo jí rozumí jen zčásti, tomu zbývají české výtahy z druhé ruky, a ty bývají kratší, jistější a bez výhrad, které v originále zazněly. Právě výhrady se při převyprávění ztrácejí jako první.

Automatické titulky pomáhají, ale dvouhodinový rozhovor se s nimi nedá poslouchat při chůzi ani při vaření. Druhá možnost je strojový dabing, který video přeloží a namluví syntetickým hlasem. Dělá to třeba TubeVoice: vloží se odkaz na video z YouTube, nástroj ho přeloží a nadabuje do češtiny a rozliší přitom i víc mluvčích, což je u rozhovorů podstatné. Je to můj vlastní projekt, takže to berte jako ukázku jednoho řešení, ne jako nestranné doporučení.

U strojového překladu zdravotního obsahu je na místě stejná opatrnost jako u videa samotného. Odborné názvy, jednotky a čísla jsou přesně ta místa, kde překlad chybuje nejčastěji, a rozdíl mezi miligramem a mikrogramem je tisícinásobný. Každou dávku, hodnotu nebo název látky, podle kterých se chcete řídit, si proto ověřte v originálních titulcích nebo v popisu videa. A dabing nic nemění na kvalitě předlohy: slabé video zůstane slabé i v češtině.

Co si z toho odnést

• V přehledu osmnácti studií z roku 2015 vyšlo, že zdravotní videa často odporují odborným doporučením a velkou část tvoří osobní příběhy.
• U 150 nejsledovanějších videí o rakovině prostaty měla videa s nižší odbornou kvalitou víc zhlédnutí. Sledovanost není ukazatel spolehlivosti.
• Z 69 nejsledovanějších videí o covidu na jaře 2020 obsahovala nepřesnosti víc než čtvrtina.
• Video posuzujte podle pěti věcí: uvedené zdroje, přiznaná nejistota, finanční zájem autora, odbornost v daném tématu a datum.
• Konkrétní rady o dávkách a kombinacích s léky ověřujte jinde a u diagnózy s lékařem.
• Strojový dabing zpřístupní anglické přednášky bez čtení titulků, čísla a názvy látek si ale vždy zkontrolujte v originále.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.