Nanometry a miliwatty: jak se čte popis panelu červeného světla

Popis panelu červeného světla vypadá jako technický list: 660 nanometrů, 850 nanometrů, 300 wattů, 120 diod, 100 miliwattů na centimetr čtvereční. Část těch údajů popisuje fyzikální vlastnost, kterou lze ověřit. Část je součet jmenovitých hodnot, který se v reálném provozu nikde neobjeví. A hodnota, která rozhoduje o tom, kolik energie na kůži dopadne, se uvádí nejčastěji bez údaje, bez kterého nemá smysl — bez vzdálenosti.

Nanometry označují barvu, ne výkon

Nanometr je jednotka vlnové délky, tedy barvy světla. Dvě pásma, která se u panelů používají, jsou červené kolem 630 až 660 nanometrů a blízké infračervené kolem 810 až 850 nanometrů. První je vidět, druhé ne — panel s infračervenými diodami vypadá téměř zhasnutý, i když svítí plným výkonem, což bývá první věc, kterou si člověk po rozbalení vyloží jako závadu.

Proč právě tyhle hodnoty: tkáň pohlcuje světlo nejméně v pásmu přibližně od 600 do 1200 nanometrů. Pod touhle hranicí pohlcuje hemoglobin, nad ní voda. Tomu pásmu se říká optické okno a vlnové délky panelů jsou v něm vybrané tak, aby se světlo dostalo pod povrch. Delší vlnová délka proniká hlouběji, takže 850 nanometrů se dostane dál než 660. Konkrétní hloubky z reklamních textů, typu „působí pět centimetrů do tkáně", je ovšem potřeba brát s rezervou. Intenzita s hloubkou plynule klesá, žádná ostrá hranice neexistuje a výsledek závisí na prokrvení, pigmentaci i tloušťce podkoží.

Samotné číslo je navíc nominální střed. Dioda nevyzařuje jedinou vlnovou délku, ale pásmo široké zhruba dvacet až čtyřicet nanometrů, a se zahřátím se střed posune o několik jednotek. „660 nanometrů" tedy znamená přibližně tam, ne přesně tam. Čím se světlo v téhle oblasti v buňce zachytává a jak pevné ty doklady jsou, to je samostatná otázka na jiný text; tenhle je o tom, jak číst čísla v popisu.

Watty v názvu a miliwatty na kůži

Tohle jsou dvě různé věci a splývají téměř všude. Watt v názvu výrobku označuje elektrický příkon, nebo ještě častěji součet jmenovitých výkonů všech diod — tedy hodnotu na papíře. Dioda převede na světlo jen část dodané energie, zbytek skončí jako teplo, a i vyzářené světlo se rozloží po ploše a do prostoru. Součet wattů proto nevypovídá o tom, co dopadne na tělo.

Hodnota, která o tom vypovídá, je ozářenost: miliwatty na centimetr čtvereční v určité vzdálenosti. A právě ta vzdálenost je podstatná. U malého zdroje platí přibližně, že dvojnásobná vzdálenost znamená čtvrtinu intenzity. U velkého panelu zblízka je ten pokles mírnější, protože na jeden bod kůže svítí mnoho diod zároveň, ale pokles je tam vždy. Hodnota naměřená u čela panelu a hodnota ve třiceti centimetrech se běžně liší několikanásobně. Ozářenost bez uvedené vzdálenosti je číslo bez obsahu.

Dávka je součin, ne jedna hodnota

Dávka se počítá jednoduše: miliwatty na centimetr čtvereční krát počet sekund, děleno tisícem, a vyjde joule na centimetr čtvereční. Třicet miliwattů po dobu deseti minut, tedy šest set sekund, dává osmnáct joulů na centimetr čtvereční. V tomhle údaji své pokusy popisují studie, takže je to jediný způsob, jak zjistit, jestli se domácí sezení podobá tomu, co se kde měřilo.

Pro řádovou představu: pokusy na kůži pracují obvykle s jednotkami joulů na centimetr čtvereční, pokusy na svalech a výkonu s desítkami. Platí přitom něco, co se vymyká běžné úvaze „víc je víc". V téhle oblasti je popsaná dvoufázová závislost na dávce: pod určitou hranicí se nestane nic, nad jinou hranicí účinek neroste dál, ale klesá. Z buněčných a zvířecích pokusů je to doloženo opakovaně, u člověka jsou hranice popsané mnohem hůř. Praktický důsledek je ale jasný — zdvojnásobit čas není bezpečná cesta ke zdvojnásobení efektu.

Vedle dávky na jednotku plochy hraje roli i ozářená plocha. Dvacet joulů na centimetr čtvereční na dlaň a stejná dávka na celá stehna jsou dvě odlišné expozice, přestože se obě popíšou stejným číslem.

Proč čísla z letáku bývají vyšší než skutečnost

Nadhodnocení má několik obvyklých zdrojů a žádný z nich není nutně podvod — spíš měření v podmínkách, které nikdo nepoužívá.

Měří se u čela panelu, takže se vykáže maximum, do kterého se člověk nikdy nepostaví. Dále se často používá levný solární měřič: ten je kalibrovaný na spektrum slunce a u úzkého červeného nebo infračerveného pásma ukazuje výrazně víc, než co ve skutečnosti dopadá, mnohdy dvojnásobek i víc. Poctivé číslo vyžaduje spektrometr nebo fotodiodu kalibrovanou pro danou vlnovou délku. A u pulzních režimů se někdy vykáže špičková hodnota, zatímco při padesátiprocentním střídavém poměru je průměrná ozářenost poloviční.

Z toho plyne jediné rozumné pravidlo: srovnávat mezi sebou jen hodnoty, u kterých je uvedená vzdálenost a způsob měření. Ostatní čísla jsou výzdoba.

Co se z popisu dá vytěžit

Zajímavé jsou tři otázky. Jaké vlnové délky panel obsahuje a v jakém zastoupení. Jaká je ozářenost v konkrétní vzdálenosti a čím se měřila. Jak velkou plochu panel pokryje. Z druhé hodnoty a času si člověk dávku spočítá sám; když ji prodejce neumí uvést, dávka se spočítat nedá a o tom, zda je sezení v řádu použitém v pokusech, se nic neví.

Samostatná věc je, co od toho vůbec čekat — to čísla v popisu neřeší. Nejlépe podložené jsou dnes práce o kůži a o bolesti svalů po zátěži, zatímco tvrzení o spánku stojí na velmi slabém podkladu, jak jsme rozebírali u hlubokého spánku. Panely vedu na vlastním e-shopu v panelech červeného světla, takže tenhle odkaz není nezaujatý; právě proto dodávám, že rozdíl mezi dvěma panely se stejnou cenou poznáte spíš z ozářenosti ve třiceti centimetrech než z počtu diod na obrázku.

Dvě poznámky k provozu, které s čísly souvisí. Do panelu se nekoukejte zpříma: infračervená složka není vidět, takže oko ji nevyhodnotí jako jasné světlo a nemrkne. A pokud panel používáte večer, platí pro něj totéž, co pro jakýkoli silný zdroj v místnosti — rozebírá to text o večerním světle.

Co si z toho odnést

• Nanometry popisují barvu světla: 630–660 je viditelná červená, 810–850 neviditelná blízká infračervená. Delší vlnová délka proniká hlouběji, ale bez ostré hranice.
• Watty v názvu jsou příkon nebo součet jmenovitých hodnot diod, ne to, co dopadne na kůži.
• Rozhodující hodnota je ozářenost v miliwattech na centimetr čtvereční — a bez uvedené vzdálenosti nemá smysl.
• Dávku si spočítáte jako miliwatty krát sekundy děleno tisícem; výsledek v joulech na centimetr čtvereční je údaj, kterým se popisují pokusy.
• Závislost na dávce je dvoufázová, takže delší sezení není automaticky lepší.
• Čísla z letáků bývají měřená u čela panelu solárním měřičem, který u úzkého pásma nadhodnocuje.
• Do panelu se nekoukejte zpříma; infračervené světlo oko jako jasné nevyhodnotí.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.