Kolagen: co s ním tělo udělá, než se dostane do kůže

Kolagen je dnes v lékárně i v drogerii k dostání v prášku, v kapslích, v nápoji i v tyčince. Reklamní logika je přitom svůdně jednoduchá: kolagen je hlavní bílkovina kůže, chrupavky a šlach, takže když ho sníme, doplníme ho tam, kde ubývá. Trávení ale tuhle přímou linku přerušuje. Co člověk spolkne, se do kůže nikdy nedostane v podobě, v jaké to spolkl, a otázka, která rozhoduje o všem ostatním, zní: co z toho po rozštěpení zbude a co s tím tělo udělá.

V žaludku končí každá bílkovina stejně

Kolagen je bílkovina, a tak s ním tělo zachází jako s bílkovinou z kuřecího stehna. Žaludeční pepsin a enzymy z pankreatu ho v tenkém střevě rozstříhají na jednotlivé aminokyseliny a krátké peptidy. Stěna střeva neumí propustit celou bílkovinnou molekulu — vstřebává aminokyseliny a peptidy o dvou až třech zbytcích. Kolagenová trojšroubovice se tedy do krve nedostane, ať je na obalu napsané cokoli.

Zajímavé je ovšem složení toho, co se rozštěpí. Kolagen má nezvykle jednostrannou aminokyselinovou skladbu: asi třetinu tvoří glycin, hodně je prolinu a hydroxyprolinu, který se v jiných bílkovinách prakticky nevyskytuje. Naopak úplně chybí tryptofan, a z hlediska výživy je proto kolagen neúplná bílkovina. To je první praktický důsledek: kolagenový prášek není náhrada za bílkovinu v jídelníčku. Když si někdo počítá denní příjem bílkovin, deset gramů kolagenu se do něj započítat nedá stejným dílem jako deset gramů z tvarohu.

Peptidy, které se v krvi skutečně objeví

Výzkum posledních dvou desetiletí se soustředil na to, co je po vypití hydrolyzovaného kolagenu měřitelné v krvi. A něco tam měřitelné je. Pokusy na jednotkách až desítkách dobrovolníků opakovaně nacházejí v plazmě dipeptidy obsahující hydroxyprolin — nejčastěji zmiňovaný je prolyl-hydroxyprolin (Pro-Hyp), dále hydroxyprolyl-glycin. Jejich koncentrace stoupá zhruba během hodiny až dvou po požití a během několika hodin klesá. Tyhle krátké peptidy tedy trávení částečně přežijí, protože je transportéry ve střevě propustí celé.

Odtud se ale odvíjí hypotéza, která je pořád mnohem méně pevná, než jak působí v reklamě. V laboratorních pokusech na buněčných kulturách a na zvířatech se tyhle peptidy chovají jako signál: fibroblasty, tedy buňky, které kolagen v kůži vyrábějí, na jejich přítomnost reagují zvýšenou aktivitou. Myslí se tím, že tělo je nebere jen jako stavební materiál, ale jako informaci, že se někde kolagen štěpí a má se vyrábět nový. Zní to elegantně, jenže důkazy pro to pocházejí hlavně z buněčných kultur a hlodavců. To je ten nejslabší typ podkladu — ukazuje, že mechanismus je možný, ne že u člověka v obvyklých dávkách skutečně funguje.

Kůže: co se měřilo a jak velké to bylo

Randomizovaných studií na kůži je dnes několik desítek a existují i jejich souhrnná zpracování. Jedna z citovanějších přehledových analýz shrnula devatenáct randomizovaných pokusů s celkem asi 1 100 účastníky, převážně ženami. Dávky se pohybovaly mezi 2,5 a 10 gramy kolagenových peptidů denně, doba podávání většinou osm až dvanáct týdnů. Ve skupinách s kolagenem byla oproti placebu naměřena vyšší hydratace kůže a vyšší pružnost.

U takového výsledku je ale potřeba přečíst i to, co se pod ním skrývá. Měří se přístrojem — korneometrem, který odečítá vlhkost povrchových vrstev, a kutometrem, který nasaje kůži podtlakem a sleduje, jak se vrací. Jsou to zástupné ukazatele, nikoli vzhled hodnocený nezávislým posuzovatelem. Studie se navíc velmi liší přípravkem, dávkou i délkou, průměr z nich proto sdružuje dost nesourodé věci. A podstatná část pokusů je financovaná výrobci daného přípravku, což je v téhle oblasti pravidlo, ne výjimka. Souhrnný odhad efektu tím nezmizí, ale patří k němu větší nejistota, než jaká se obvykle uvádí.

Klouby a šlachy

Podobný obrázek dávají studie na kloubech. Ve dvanáctitýdenním pokusu na 139 sportovcích, kteří měli bolesti kolena při zátěži, se skupině s pěti gramy kolagenových peptidů denně snížilo skóre bolesti při aktivitě víc než skupině s placebem. Rozdíl byl malý a hlavním sledovaným údajem byl subjektivní dotazník, ne stav chrupavky na snímku. U starších pokusů na sportovcích s desetigramovou dávkou po dobu 24 týdnů to vypadá obdobně.

Zvláštní kapitolou jsou šlachy. Pokus, na který se často odkazuje, dal účastníkům před krátkým skákacím cvičením 15 gramů želatiny s vitaminem C a v krvi pak našel zvýšené ukazatele tvorby kolagenu. To je ovšem marker v krvi, nikoli změřená šlacha. Mezi „stoupl ukazatel syntézy" a „šlacha vydrží víc" je velká vzdálenost, kterou dostupná data zatím nepřeklenula.

Za zmínku stojí i to, co říká evropská regulace: na schváleném unijním seznamu zdravotních tvrzení není pro kolagen žádné. Úřad pro bezpečnost potravin předložené žádosti o tvrzení ke kůži a kloubům v minulosti zamítl s odůvodněním, že příčinná souvislost nebyla dostatečně podložena. Výrobce proto smí slibovat leda přes vitaminy, které do přípravku přidal.

Vitamin C a mýtus o stavebním kameni

Vitamin C je pro tvorbu kolagenu skutečně nezbytný — bez něj nefungují enzymy, které do vznikajícího vlákna vkládají hydroxyprolin. To je známé z kurdějí, kde se rozpadají vazivové struktury v celém těle. Z téhle nezbytnosti se ale často odvozuje víc, než z ní plyne. U člověka, který má příjem vitaminu C v normě, není vitamin C tím, co tvorbu kolagenu omezuje, a přidání dalšího gramu nic nezrychlí. Nezbytná látka a látka, která je právě teď limitující, nejsou totéž.

Co rozhoduje na obalu

Rozdíl mezi „kolagenem" a „hydrolyzovaným kolagenem" je podstatný. Želatina je částečně rozštěpený kolagen — ve vodě gelovatí a v teple se rozpouští. Hydrolyzát je naštípaný na kratší peptidy, rozpustí se i v chladné vodě a už negeluje. Studie s měřitelnými peptidy v krvi pracovaly s hydrolyzáty, u želatiny je tělo musí naštípat samo.

Cena za gram bílkoviny je druhá věc. Obyčejná želatina z obchodu s potravinami stojí zlomek ceny prášku z lékárny a aminokyselinově je to totéž. Kostní vývar je v tomhle nejnespolehlivější — obsah kolagenu v něm závisí na kostech, času a poměru vody a mezi dvěma hrnci se liší násobně.

Co si z toho odnést

• Kolagen se v trávení rozštěpí; do krve se dostanou aminokyseliny a krátké peptidy, nikoli kolagenová molekula.
• V plazmě jsou po hydrolyzátu opakovaně měřitelné dipeptidy jako prolyl-hydroxyprolin, s vrcholem asi hodinu až dvě po požití.
• Představa, že tyhle peptidy fungují jako signál pro buňky kůže, stojí hlavně na buněčných kulturách a hlodavcích — u člověka jde o hypotézu.
• Souhrn devatenácti randomizovaných studií (asi 1 100 lidí, 2,5 až 10 g denně, 8 až 12 týdnů) naměřil vyšší hydrataci a pružnost kůže; jde o přístrojové ukazatele a velká část pokusů je od výrobců.
• U kloubů se ve dvanáctitýdenní studii na 139 sportovcích snížilo dotazníkové skóre bolesti při zátěži; stav chrupavky se neměřil.
• Na unijním seznamu zdravotních tvrzení není pro kolagen žádné schválené tvrzení.
• Kolagen je neúplná bílkovina bez tryptofanu, takže nenahrazuje bílkovinu v jídelníčku. Aminokyselinově je želatina totéž za zlomek ceny.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.