Sladidla místo cukru: co se v datech potvrdilo a co ne

Dietní limonáda, stévie do kávy, tyčinka slazená maltitolem. Náhrady cukru se do běžného jídelníčku dostaly jako řešení jednoho konkrétního problému — energie vypité v nápojích — a od začátku je provází podezření, že se tím jedna potíž jen vymění za jinou. Za poslední dekádu k tomu přibyla slušná hromada dat. Odpověď se v nich posunula, ale míň, než by se z titulků zdálo.

Dvě skupiny látek, které se pletou dohromady

Pod jedním slovem se skrývají dvě dost odlišné věci. Intenzivní sladidla jsou účinná ve stopovém množství: aspartam je zhruba dvěstěkrát sladší než cukr, acesulfam draselný podobně, steviol-glykosidy ze stévie kolem dvěstěpadesátkrát, sukralóza asi šestistokrát. Do půllitrové limonády jich proto jdou desítky až stovky miligramů a energii nedodají žádnou.

Cukerné alkoholy fungují jinak. Erythritol, xylitol, sorbitol nebo maltitol jsou sladké přibližně jako cukr nebo o něco méně, takže se dávkují po lžících. Erythritol se z větší části vstřebá a vyloučí močí, ostatní zůstávají ve střevě, kde na sebe vážou vodu a slouží jako potrava bakteriím. Odtud pochází nadýmání a průjem, které se u nich pravidelně objevují nad zhruba dvacet až třicet gramů denně.

Oba druhy procházejí schvalováním a mají stanovený přijatelný denní příjem. U aspartamu je to v Evropské unii 40 miligramů na kilogram hmotnosti a den. Pro sedmdesátikilového člověka to odpovídá asi patnácti plechovkám dietní koly denně, každý den po celý život. Hodnota je odvozená z nejvyšší dávky bez pozorovaného účinku u zvířat, vydělené stem.

Co vyšlo, když se nápoje v pokusu vyměnily

Nejpřesvědčivější data jsou k otázce, na kterou se sladidla nejčastěji používají: co udělá výměna slazeného nápoje za neslazený.

V nizozemské studii z roku 2012 dostávalo 641 dětí na osmnáct měsíců denně dvěstěpadesát mililitrů nápoje. Jedna polovina slazeného cukrem, druhá chuťově podobného s intenzivním sladidlem. Ani děti, ani rodiče nevěděli, co pijí. Na konci se skupiny lišily asi o kilogram tělesné hmotnosti a rozdíl byl i v tukové hmotě. Není to dramatické číslo, ale jde o rozdíl způsobený jednou sklenicí denně.

Přehled, ze kterého vyšlo doporučení Světové zdravotnické organizace v roce 2023, sesbíral randomizované pokusy u dospělých a došel k rozdílu kolem sedmi desetin kilogramu ve prospěch sladidel, většinou v horizontu měsíců. Tedy stejný směr a stejně skromná velikost.

Pozorovací data vycházejí opačně

Zajímavý je rozpor, který tentýž přehled popisuje. Ve velkých sledovacích souborech, kde se lidé roky sledují bez zásahu, vychází vyšší spotřeba nesacharidových sladidel spolu s vyšší hmotností a častějším výskytem cukrovky druhého typu. Přesně obráceně než v pokusech.

Nejpravděpodobnější vysvětlení je obrácená příčina: dietní nápoje typicky začne pít člověk, který s váhou nebo s glykémií už potíž má. Statistika pak ukáže souvislost, kauzalita za ní ale běží opačným směrem. Vyloučit to v pozorovacích datech nejde, protože vstupní stav lidí se nedá dorovnat výpočtem.

Organizace proto vydala podmíněné doporučení nepoužívat tato sladidla jako nástroj kontroly hmotnosti, a výslovně u něj uvedla nízkou jistotu důkazů. V praktické řeči to znamená: pro samotné hubnutí se na ně nedá spoléhat, přitom výměna cukru za ně hmotnost v pokusech mírně snižovala.

Chuť k jídlu a střevní bakterie

Dlouho se předpokládalo, že sladká chuť bez energie tělo zmate a vyvolá hlad, který se dožene jinde. V krátkodobých kontrolovaných pokusech se zvýšení celkového příjmu potravy většinou nepotvrdilo, výsledky se ale liší podle uspořádání a jde o měření v řádu hodin až dnů. Dlouhodobě je otázka otevřená.

U střevní mikroflóry stojí za pozornost izraelská studie z roku 2022. Zhruba sto dvacet dospělých dostávalo dva týdny sacharin, sukralózu, aspartam, stévii nebo placebo. U sacharinu a sukralózy se u části účastníků změnilo složení střevních bakterií a zároveň zhoršila odezva na zátěž glukózou. Zásadní je ono „u části": reakce byla hodně individuální a dvoutýdenní pokus na sto dvaceti lidech je podnět k dalšímu zkoumání, ne uzavřená věc.

Erythritol a aspartam: dvě zprávy z poslední doby

V roce 2023 vyšla práce, která u lidí s vyššími hladinami erythritolu v krvi našla častější výskyt srdečních a cévních příhod, a doplnila to laboratorním pozorováním, že erythritol zvyšuje shlukování krevních destiček. Dvě výhrady jsou podstatné: hlavní část je pozorovací, a erythritol si tělo v malém množství vyrábí samo, takže naměřená hladina nemusí pocházet z jídla. Je to důvod ke sledování, ne k panice.

Zhruba ve stejnou dobu zařadila agentura IARC aspartam mezi látky možná karcinogenní pro člověka, do skupiny 2B. Ta klasifikace se běžně čte špatně. IARC hodnotí sílu důkazů, že látka vůbec může mít takový účinek, nikoli míru nebezpečí při reálném příjmu. Výbor JECFA, který se zabývá právě dávkou, ve stejný den ponechal přijatelný denní příjem beze změny na čtyřiceti miligramech na kilogram.

Co z toho plyne u stolu

Na úrovni jednotlivce je rozumný závěr nudnější než debata kolem. Pokud někdo denně vypije litr slazené limonády, je výměna za dietní verzi měřitelné zlepšení a data ji podporují. Pokud slazené nápoje nepije, nemá co vyměňovat a sladidla pro něj nic neřeší. Voda a neslazený čaj zůstávají volbou, u které se žádná z výše uvedených otázek neřeší vůbec.

U cukerných alkoholů v tyčinkách a žvýkačkách rozhoduje množství. Xylitol a erythritol ústní bakterie nezkvašují, takže na rozdíl od cukru nepřispívají ke vzniku zubního kazu — proto je obsahují žvýkačky. Několik tyčinek denně ale znamená dávku, po které se ozve střevo.

Co si z toho odnést

• Intenzivní sladidla a cukerné alkoholy nejsou totéž. První se dávkují v miligramech, druhé po lžících a nad dvacet až třicet gramů denně běžně působí trávicí potíže.
• V randomizovaných pokusech vyšla výměna slazeného nápoje za neslazený lépe: u dětí asi o kilogram za osmnáct měsíců, u dospělých kolem sedmi desetin kilogramu.
• Pozorovací data ukazují opačný směr. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je obrácená příčina — dietní nápoje začínají pít lidé, kteří už potíž mají.
• Obava, že sladká chuť bez energie zvedne celkový příjem jídla, se v kontrolovaných pokusech zatím nepotvrdila. Dlouhodobá data chybí.
• Změny střevních bakterií po sacharinu a sukralóze se ve dvoutýdenním pokusu na sto dvaceti lidech objevily jen u části z nich. Je to podnět k dalšímu výzkumu.
• Zařazení aspartamu do skupiny 2B hodnotí sílu důkazů, ne velikost nebezpečí při obvyklém příjmu. Přijatelný denní příjem zůstal beze změny.
• Největší užitek má výměna tam, kde se slazené nápoje pijí denně. Kdo je nepije, nemá co nahrazovat.

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě ani prevenci onemocnění. Před užíváním se poraďte s lékařem, zvlášť pokud berete léky, jste těhotná nebo kojíte.